Kevin Warsh vyslal investorům další důležitý signál o tom, jak hodlá řídit měnovou politiku americké centrální banky. Přestože po svém nástupu do čela Federálního rezervního systému (Fed) výrazně omezil takzvanou forward guidance, během poslední tiskové konference naznačil, že v boji proti inflaci spoléhá především na fungování finančních trhů.
Fed opustil dlouhodobé výhledy
Jednou z nejvýraznějších změn po Warshově nástupu do funkce bylo odstranění forward guidance z komunikace po zasedáních Federálního výboru pro volný trh (FOMC).
Tento přístup byl více než dvě desetiletí běžnou součástí komunikace Fedu. Centrální banka investorům naznačovala, zda se přiklání ke zvyšování, nebo naopak ke snižování úrokových sazeb.
Warsh ale zastává názor, že podobné výhledy mohou centrální banku zbytečně svazovat a ovlivňovat rozhodování finančních trhů. Podle něj by ceny aktiv měly reagovat především na ekonomická data, nikoliv na předběžné signály centrální banky.
Po svém květnovém nástupu zároveň spustil několik pracovních skupin zaměřených na revizi fungování měnové politiky a opakovaně upozorňuje také na potřebu postupně snižovat velikost bilance Fedu.
Klíčovou roli mají hrát dluhopisové trhy
Přestože Fed nyní poskytuje méně přímých vodítek ohledně budoucího vývoje sazeb, Warsh během tiskové konference po červencovém zasedání naznačil, jak v současnosti přemýšlí o inflaci.
Na otázku týkající se absence forward guidance uvedl, že důležitým signálem jsou samotné finanční trhy.
Jeho vyjádření, že je potřeba „nechat kupující a prodávající určovat ceny státních dluhopisů“, naznačuje, že současné vyšší výnosy amerických státních dluhopisů podle něj již samy o sobě zpřísňují finanční podmínky.
Vyšší výnosy totiž zdražují financování pro domácnosti i firmy, což omezuje poptávku a pomáhá tlumit inflační tlaky, aniž by Fed musel automaticky přistupovat k dalšímu zvýšení základních úrokových sazeb.
Zvýšení sazeb zůstává ve hře
Na posledním zasedání FOMC sice část představitelů Fedu hlasovala pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu, většina však podpořila jejich ponechání beze změny.
Současný přístup tak naznačuje strategii vyčkávání. Fed bude nadále sledovat především vývoj inflace, trhu práce, ekonomické aktivity i pohyb výnosů státních dluhopisů.
Pokud budou dlouhodobé tržní sazby pokračovat v růstu, mohou podle Warshova pohledu samy zpřísňovat měnové podmínky natolik, že nebude nutné reagovat dalším zvýšením základní sazby.
To však neznamená, že Fed možnost dalšího zpřísnění měnové politiky vylučuje. Pokud by inflační tlaky přetrvávaly nebo znovu zesílily, zvýšení sazeb zůstává podle představitelů centrální banky nadále jednou z možností.
