Pfizer (PFE) dnes přitahuje pozornost investorů především vysokým dividendovým výnosem, který se pohybuje kolem 6,4 %. Pro srovnání, dividendový výnos indexu S&P 500 dosahuje přibližně 1 % a průměrná farmaceutická společnost nabízí kolem 1,4 %. Pfizer přitom nadále stojí za vyplácením své dividendy.
Tak výrazný rozdíl však zároveň ukazuje na obavy, které jsou v současné ceně akcií zahrnuty. Investoři sledují především blížící se vypršení patentové ochrany několika významných léků a otázku, zda je společnost dokáže dostatečně rychle nahradit novými produkty.
Akcie Pfizeru se aktuálně obchodují kolem 28,07 dolaru a tržní kapitalizace společnosti dosahuje přibližně 160 miliard dolarů. Za posledních 52 týdnů se kurz pohyboval mezi 23,58 a 28,75 dolaru. Hrubá marže dosahuje 64,83 % a aktuálně uváděný dividendový výnos činí 6,13 %.
Vývoj společnosti do roku 2030 proto bude záviset především na tom, jak úspěšně zvládne období let 2027 a 2028, kdy patentovou ochranu ztratí několik důležitých léčiv. Pokud dokáže výpadek jejich tržeb postupně nahradit, na konci desetiletí by se její hospodaření mohlo opět nacházet v růstové fázi.
Vypršení patentů představuje hlavní riziko příštích let
Obchodní model velkých farmaceutických společností je výrazně ovlivněn patentovou ochranou. Vývoj nového léčiva je drahý, časově náročný a jeho výsledek není jistý. Úspěšné léky proto získávají určité období exkluzivity, během kterého mohou výrobcům generovat vysoké příjmy bez přímé konkurence levnějších alternativ.
Problém nastává po skončení této ochrany. Tržby konkrétního léčiva mohou následně výrazně klesnout. Farmaceutické společnosti proto musí průběžně vyvíjet nebo získávat nové produkty, které postupně nahradí příjmy ze starších léků.
Časový harmonogram obou procesů ale není stejný. Datum vypršení patentu je předvídatelné, zatímco úspěšný vývoj nového léčiva nemá pevně daný harmonogram. Mezi ztrátou starých zdrojů příjmů a nástupem nových produktů proto může vzniknout období, které vytváří tlak na tržby i ziskovost.
Právě s tímto problémem se nyní potýká Pfizer. V roce 2027 mají o patentovou ochranu přijít onkologické léky Ibrance a Xtandi. O rok později má následovat kardiovaskulární léčivo Eliquis.
Společnost se snaží připravit nové zdroje tržeb, které tento výpadek nahradí. Investoři ale evidentně pochybují, zda bude přechod dostatečně hladký. Tyto obavy pomáhají vysvětlovat také vysoký dividendový výnos akcií.
Situaci navíc zkomplikoval neúspěch vlastního kandidáta Pfizeru na lék ze skupiny GLP-1 určený pro snižování hmotnosti. Společnost musela jeho vývoj v roce 2025 ukončit, což představovalo významný nezdar jejího interního výzkumu.
Pfizer reagoval na neúspěch GLP-1 prostřednictvím akvizice
Neúspěch vlastního programu GLP-1 však zároveň ukázal jednu z možností, jak může velká farmaceutická společnost řešit nedostatky ve vlastním vývoji. Pfizer po ukončení svého kandidáta rychle koupil společnost, která disponovala atraktivnějším kandidátem ze stejné skupiny léčiv.
Firma tak není odkázána pouze na vlastní výzkumné kapacity. Pokud se interní vývoj nepodaří, může potřebné produkty nebo technologie získat prostřednictvím akvizic.
Pfizer má zároveň ve svém vývojovém portfoliu další potenciálně zajímavé léky, mimo jiné v oblastech onkologie a léčby migrény. Právě kombinace interního výzkumu a akvizic bude důležitá při snaze nahradit tržby, které postupně zmizí po skončení patentové ochrany současných klíčových produktů.
Společnost má za sebou dlouhou historii působení ve farmaceutickém průmyslu a v minulosti dokázala nové léky vyvíjet i získávat prostřednictvím nákupů jiných firem. Klíčovou otázkou proto není pouze to, zda Pfizer dokáže přivést nové produkty na trh, ale především zda budou dostatečně úspěšné a přijdou ve správnou dobu.
Samotná společnost očekává, že nové léky, ať už vyvinuté interně, nebo získané prostřednictvím akvizic, budou po roce 2028 podporovat růst tržeb ve vyšších jednotkách procent.
Pokud se tento scénář naplní, období kolem roku 2030 by mohlo vypadat podstatně příznivěji než následující dva roky. Patentové ztráty z let 2027 a 2028 už budou v té době za společností a její tržby by se mohly nacházet ve fázi postupného zotavování.
Rok 2030 může přinést návrat k růstu, patentový cyklus ale nekončí
Pro investory je zásadní, že problémy spojené s patentovými expiracemi nejsou jednorázovou událostí. Jde o trvalou součást fungování farmaceutického průmyslu. Každý úspěšný patentově chráněný produkt se nakonec dostane do fáze, kdy jeho exkluzivita skončí a společnost musí vytvořit nebo získat další zdroj příjmů.
Pokud Pfizer relativně úspěšně překoná ztrátu patentové ochrany léků Ibrance, Xtandi a Eliquis, mohl by být kolem roku 2030 opět v růstové fázi. Návrat růstu tržeb by zároveň mohl vést k tomu, že investoři začnou společnosti přisuzovat vyšší ocenění.
To ale neznamená konec patentových rizik. Už v roce 2031 má patentovou ochranu ztratit Vyndamax, takže Pfizer bude muset pokračovat v doplňování svého produktového portfolia.
Vývoj akcií do roku 2030 proto nelze oddělit od schopnosti společnosti zvládnout několik následujících let. Vysoký dividendový výnos může být pro investory atraktivní, zároveň však odráží nejistotu spojenou s budoucími příjmy společnosti.
Pfizer v současnosti stojí před obdobím, kdy se budou postupně střetávat dva protichůdné faktory. Na jedné straně přijdou patentové expirace významných produktů, na druhé straně by měly na trh postupně vstupovat nové léky z vlastního vývoje nebo akvizic.
Pokud společnost dokáže výpadky příjmů z let 2027 a 2028 nahradit a naplní svůj předpoklad vyššího jednociferného růstu tržeb po roce 2028, její situace by v roce 2030 mohla být výrazně stabilnější než dnes. Takový vývoj by mohl podpořit také ocenění akcií, přestože další patentové expirace zůstanou nevyhnutelnou součástí podnikání.
