Index S&P 500 (^GSPC) se pohybuje poblíž historického maxima, přestože část ekonomických ukazatelů vysílá varovné signály. Spotřebitelská nálada zůstává poblíž rekordních minim, inflace opět roste a zvyšuje se pravděpodobnost, že americká centrální banka bude v následujících měsících nucena zvýšit úrokové sazby.
Právě kombinace vysokých cen akcií a nejistějšího ekonomického prostředí otevírá otázku, zda je současná chvíle vhodná pro investici do širšího amerického trhu. Historická data přitom neposkytují jedinou odpověď. Z krátkodobého pohledu vypadají valuace mimořádně napjatě, zatímco dlouhodobá historie indexu zůstává výrazně příznivější.
Jedním z nejčastěji sledovaných ukazatelů je Shillerův CAPE poměr, tedy cyklicky očištěný poměr ceny akcií k ziskům. Ten se podle dostupných dat aktuálně nachází na hodnotě 41,4, což je jedna z nejvyšších úrovní v historii.
Naposledy byl tento ukazatel výše v roce 2000, krátce před splasknutím internetové bubliny. Následný propad tehdy stáhl S&P 500 téměř o polovinu.
Valuace jsou na úrovních, které v minulosti předcházely slabším výnosům
Shillerův CAPE poměr patří mezi dlouhodobě používané ukazatele ocenění amerického akciového trhu. Jeho současná hodnota 41,4 výrazně převyšuje běžné historické úrovně a zároveň se nachází v pásmu, které bylo v minulosti spojeno se slabšími budoucími výnosy.
Robert Shiller, který tento ukazatel vytvořil, při analýze historických dat zjistil, že pokaždé, když CAPE překonal hodnotu 30, byly reálné výnosy během následujících deseti let nižší než historický průměr.
To samo o sobě neznamená, že musí přijít bezprostřední propad. CAPE totiž není nástroj určený k přesnému načasování trhu. Dokáže však upozornit na situace, kdy jsou akcie v poměru k dlouhodobým ziskům mimořádně drahé.
Současná úroveň 41,4 proto představuje jasný signál, že americký trh vstupuje do dalšího období z velmi vysoké valuace. V minulosti takové situace často znamenaly nižší dlouhodobé výnosy nebo výraznější korekce.
Podobné varování vysílá také takzvaný Buffettův indikátor. Ten porovnává celkovou tržní kapitalizaci amerického akciového trhu s velikostí americké ekonomiky měřenou hrubým domácím produktem.
Warren Buffett v roce 2001 uvedl, že pokud se tento poměr přiblíží k 200 %, investoři už vstupují do velmi rizikového prostředí. Historicky se podobné hodnoty objevily například v letech 1999 a 2000, krátce před prudkým propadem akciového trhu.
Další výrazný vrchol přišel na konci roku 2021, kdy Buffettův indikátor překonal 190 %. V následujícím roce S&P 500 klesl o 19 %.
Dnes se tento ukazatel nachází ještě výše. Dosahuje přibližně 232 %, což představuje jeho historické maximum. Z pohledu ocenění tak americké akcie aktuálně vypadají ještě dražší než v některých předchozích obdobích, která skončila výraznými poklesy.
Dlouhodobá historie S&P 500 je výrazně příznivější
Krátkodobý pohled však ukazuje jen jednu část příběhu. Pokud se investiční horizont prodlouží na deset nebo dvacet let, historická data vypadají podstatně lépe.
S&P 500 dosáhl kladného výnosu v 94 % všech desetiletých období. Při dvacetiletém horizontu byl výsledek podle dostupných historických údajů vždy kladný.
Právě délka investičního horizontu tak zásadně mění pohled na současné vysoké ocenění trhu. Investor, který bude kapitál potřebovat během několika málo let, čelí výrazně většímu riziku, že nakoupí před větším propadem a nebude mít dostatek času na následné zotavení.
Naopak dlouhodobý investor může potenciální pokles vnímat jako součást běžného vývoje trhu, pokud je schopen držet investici dostatečně dlouho.
Dobře to ukazuje příklad vrcholu internetové bubliny. Investor, který by 24. března 2000 vložil 10 000 dolarů do fondu SPDR S&P 500 ETF Trust (SPY), by investoval prakticky v jednom z nejhorších možných okamžiků.
Krátce poté následoval výrazný propad trhu. Pokud by investor během poklesu prodal, realizoval by značnou ztrátu.
Pokud by ale pozici držel dál a všechny dividendy reinvestoval, jeho původní investice 10 000 dolarů by dnes měla hodnotu více než 80 000 dolarů.
Tento příklad ukazuje rozdíl mezi krátkodobým načasováním a dlouhodobým držením. Špatně zvolený okamžik vstupu může mít v prvních letech výrazný dopad, ale při dostatečně dlouhém horizontu se jeho význam může postupně snižovat.
Rozhodující není jen valuace, ale především investiční horizont
Současné ocenění amerického trhu rozhodně nelze označit za nízké. CAPE na úrovni 41,4 i Buffettův indikátor na 232 % ukazují, že akcie se pohybují na historicky mimořádně vysokých valuacích.
Pro investora, který bude peníze potřebovat během následujících dvou nebo tří let, proto může být investice do S&P 500 v současnosti výrazně rizikovější. Trh může dál růst, ale vysoké valuace zvyšují pravděpodobnost výraznější korekce.
Zároveň ale není možné přesně určit, kdy by případný pokles mohl přijít. Ani CAPE, ani Buffettův indikátor nejsou spolehlivými nástroji pro přesné načasování vrcholu trhu.
Právě proto je situace odlišná pro dlouhodobé investory. Pokud je investiční horizont deset, dvacet nebo více let, historická data ukazují, že samotný okamžik vstupu má výrazně menší význam než délka držení.
Jedním z přístupů je průběžné investování prostřednictvím levného ETF kopírujícího index S&P 500. Místo jednorázového nákupu celé pozice může investor investovat pravidelně v čase.
Tento způsob, známý jako dollar-cost averaging, znamená, že investor nakupuje jak v obdobích vysokých cen, tak v době poklesů. Výsledná nákupní cena se tak rozkládá v čase a snižuje se závislost na jediném okamžiku vstupu.
Historie tedy nabízí dvě rozdílné odpovědi. Z krátkodobého hlediska je americký akciový trh drahý a současná valuace představuje zvýšené riziko. Z dlouhodobého pohledu ale S&P 500 opakovaně prokázal schopnost překonávat i velmi špatně načasované vstupy.
Rozhodující proto není pouze otázka, zda je index dnes drahý. Mnohem důležitější je, jak dlouho investor plánuje kapitál držet a kdy ho bude potřebovat. Právě investiční horizont určuje, zda současná vysoká valuace představuje zásadní problém, nebo jen jeden z mnoha krátkodobých výkyvů na cestě k dlouhodobému výnosu.
