Solana (SOL) by mohla výrazně změnit způsob, jakým pracuje s novými a existujícími tokeny. Nový návrh úpravy protokolu počítá s tím, že by se denní množství spálených SOL zvýšilo ze současných přibližně 648 na 7 500 až 9 000 tokenů, tedy téměř čtrnáctinásobně.
Změna by mohla posílit vazbu mezi používáním blockchainové sítě a ekonomikou samotného tokenu. Čím intenzivněji by uživatelé síť využívali, tím více SOL by bylo prostřednictvím transakčních poplatků odstraněno z oběhu. Ani výrazně vyšší spalování by však zatím nedokázalo eliminovat současnou inflaci nabídky.
Solana totiž zároveň vydává přibližně 60 000 nových SOL denně. Nabídka tokenů se proto v současnosti postupně zvyšuje a stávající držitelé jsou prostřednictvím nové emise ředěni. Vedle změny poplatků se proto diskutuje také další návrh, který by měl výrazně urychlit pokles tempa nové emise.
Aktivnější využívání sítě by vedlo k vyššímu spalování SOL
Současný systém transakčních poplatků na síti Solana funguje relativně jednoduše. Za každou transakci se platí základní poplatek, přičemž polovina této částky je spálena a druhá polovina připadne validátorovi daného bloku. Část zaplacených SOL se tedy definitivně odstraní z oběhu, zatímco zbývající část v něm zůstává.
Návrh označovaný jako Solana Improvement Document 553 neboli SIMD-0553 chce tento mechanismus upravit. Nová struktura by obsahovala takzvaný inclusion fee, který by připadl validátorovi, a vedle něj resource fee.
Právě resource fee představuje nejvýznamnější změnu. Jeho velikost by byla určována podle množství výpočetních zdrojů, které konkrétní transakce požaduje, a celý tento poplatek by byl následně spálen.
Náročnější transakce by tak platily více než ty jednodušší. Týkalo by se to například operací vyžadujících rozsáhlejší interakci se smart kontrakty. Větší využití výpočetní kapacity sítě by znamenalo vyšší poplatek a současně větší množství SOL odstraněných z oběhu.
Význam této změny spočívá především v propojení aktivity na blockchainu s nabídkou tokenů. Pokud by používání sítě rostlo, automaticky by rostlo také množství spalovaných SOL. Vyšší aktivita by tak vytvářela protiváhu k nové emisi tokenů.
Z pohledu držitelů by tento mechanismus mohl do určité míry připomínat zpětné odkupy akcií. U veřejně obchodovaných společností mohou buybacky snižovat množství akcií v oběhu. V případě Solany by rostoucí aktivita sítě zvyšovala množství tokenů trvale odstraněných z nabídky a kompenzovala část nové emise.
Pokud by byl SIMD-0553 přijat a následně implementován, představovalo by to významnou změnu současné tokenomiky.
Ani 14násobný růst spalování by inflaci nezastavil
Rozsah navrhované změny je výrazný. Z přibližně 648 spalovaných SOL denně by se množství odstraněných tokenů mohlo zvýšit na 7 500 až 9 000 SOL za den. Horní hranice by tak představovala téměř čtrnáctinásobek současné úrovně.
Je však důležité porovnat toto číslo s množstvím nově vydávaných tokenů. Solana v současnosti emituje přibližně 60 000 SOL denně. I kdyby se spalování zvýšilo až na horní odhadovaných 9 000 SOL, každý den by stále přibylo přibližně 51 000 SOL čisté nové nabídky.
Navrhovaná úprava by tedy inflaci nabídky výrazně omezila, ale sama o sobě by ze Solany neudělala deflační aktivum. Celkové množství tokenů v oběhu by nadále rostlo.
V době uvedené v podkladech se SOL obchodoval přibližně za 76,18 dolaru a jeho tržní kapitalizace dosahovala kolem 44 miliard dolarů. Během předchozích 52 týdnů se cena pohybovala v mimořádně širokém rozpětí od 60,40 do 252,78 dolaru.
Právě dlouhodobá nabídka tokenů je jedním z faktorů, které mohou být pro držitele významné. Pokud množství SOL v oběhu roste, podíl jednotlivého tokenu na celkové nabídce se postupně snižuje. Vyšší spalování by tento proces zpomalovalo, ale při současném tempu emise by jej nezastavilo.
SIMD-0553 je proto potřeba hodnotit především jako mechanismus, který by vytvořil přímější spojení mezi ekonomickou aktivitou sítě a množstvím SOL v oběhu. Čím větší by byla poptávka po výpočetních zdrojích Solany, tím výraznější by byl spalovací mechanismus.
Vedle tohoto návrhu se však diskutuje také druhá změna, která míří přímo na tempo nové emise.
Druhý návrh by odstranil 18,9 milionu SOL z plánované emise
Návrh SIMD-0550 se nezaměřuje na transakční poplatky, ale na samotnou inflaci nabídky. Počítá se zdvojnásobením ročního tempa snižování inflace z 15 % na 30 %.
Výsledkem by bylo rychlejší přibližování k dlouhodobé konečné míře inflace ve výši 1,5 %. Podle současného nastavení by Solana měla této úrovně dosáhnout v roce 2032. Pokud by byl SIMD-0550 schválen, termín by se posunul na rok 2029.
Změna by současně odstranila 18,9 milionu SOL z množství tokenů, které mají být podle současného harmonogramu v budoucnosti nově vydány. Pro stávající držitele by to znamenalo nižší budoucí ředění nabídky a zároveň rychlejší dosažení cílové míry inflace.
Oba návrhy tak řeší stejný problém z odlišných stran. SIMD-0553 by prostřednictvím poplatků zvýšil množství spalovaných tokenů a vytvořil silnější vazbu mezi používáním sítě a nabídkou SOL. SIMD-0550 by naopak přímo zpomalil budoucí emisi nových tokenů.
Pokud by byly změny přijaty, tokenomika Solany by se z pohledu dlouhodobého ředění nabídky zlepšila. Vyšší spalování by kompenzovalo větší část nově vznikajících SOL a rychlejší pokles inflace by zároveň snížil jejich budoucí emisi.
Schválení však není jisté. Podobné pokusy o změnu tokenomiky Solany v minulosti neuspěly a stejný výsledek může potkat také současné návrhy. Investoři proto zatím nemohou počítat s tím, že se uvedené parametry skutečně stanou součástí protokolu.
Rozhodující bude další hlasování o obou změnách. Pokud by prošel alespoň jeden z návrhů, znamenalo by to posun směrem k nižšímu dlouhodobému ředění držitelů. Do té doby Solana nadále funguje se současným systémem, při kterém množství nově vydávaných tokenů výrazně převyšuje množství SOL odstraňovaných prostřednictvím spalování.
