Bitcoin se stále častěji dostává do debat o ochraně portfolia. Miliardář a zakladatel hedgeového fondu Bridgewater Associates Ray Dalio uvedl, že přibližně 1 % svého portfolia drží v Bitcoinu (BTC). Jeho postoj je zajímavý především proto, že dlouhodobě upozorňuje na rizika spojená s vývojem globálního finančního a politického uspořádání a hledá aktiva, která by mohla pomoci uchovat hodnotu majetku.
Jedním z tradičních řešení je zlato, kterému Dalio nadále přikládá velký význam. Vedle něj však do této role částečně zařazuje také Bitcoin, přestože kryptoměna zůstává výrazně volatilnějším a mladším aktivem.
Pro investory, kteří Bitcoin vnímají především jako vysoce spekulativní instrument, může být jeho využití jako zajištění proti riziku neobvyklé. Argument pro podobnou roli ale vychází zejména z omezené nabídky kryptoměny, jejího historicky odlišného vývoje oproti tradičním třídám aktiv a skutečnosti, že její množství není řízeno žádnou centrální bankou.
Současně však Bitcoin stále nese významná regulatorní, technologická a tržní rizika. Dalio proto nevolí vysokou koncentraci, ale pouze malou expozici, která tvoří zlomek celého portfolia.
Bitcoin nabízí omezenou nabídku a možnost diverzifikace
Jedním z hlavních argumentů pro zařazení Bitcoinu do portfolia je jeho historicky nízká korelace s hlavními třídami aktiv. Právě tato vlastnost z něj v minulosti udělala zajímavý diverzifikační nástroj pro některé správce hedgeových fondů.
Pokud se aktivum nechová stejným způsobem jako ostatní složky portfolia, může teoreticky pomoci omezit závislost celkového výsledku na jednom typu trhu. Bitcoin se v určitých obdobích může pohybovat odlišně než ostatní aktiva, což je jeden z důvodů, proč ho část investorů zařazuje vedle tradičních investic.
Dalším klíčovým prvkem je jeho omezená nabídka. Celkový počet bitcoinů, které kdy mohou existovat, je stanoven na 21 milionů mincí, přičemž 20 milionů už je v oběhu. Nabídka je určována algoritmem, nikoliv rozhodnutím centrální banky nebo vlády.
To znamená, že žádný stát nemůže jednoduše zvýšit množství bitcoinů v oběhu podobným způsobem, jakým může být rozšiřována nabídka klasických měn. Právě tato vlastnost je zásadní pro argument, že Bitcoin může v určité míře fungovat jako ochrana před znehodnocením peněz.
Omezená nabídka zároveň vytváří nedostatek, který se může stávat významnější s rostoucí institucionální adopcí. Pokud o fixní množství bitcoinů soutěží větší počet investorů, vzniká tlak vycházející z klasického vztahu mezi nabídkou a poptávkou.
Tento argument ovšem automaticky neznamená, že cena Bitcoinu musí nepřetržitě růst. Jeho tržní hodnota může výrazně kolísat a současná omezená nabídka sama o sobě neodstraňuje rizika spojená s investicí.
Zlato má delší historii, Bitcoin zase jinou strukturu nabídky
Zásadní otázkou zůstává, zda je vhodnější ochranou proti nepříznivému vývoji zlato, nebo Bitcoin. Dalio stále výrazně preferuje fyzické zlato jako tradiční nástroj uchování hodnoty.
Trh se zlatem je podstatně větší a drahý kov má za sebou dlouhou historii, během níž byl používán jako prostředek uchování hodnoty i jako ochrana proti některým ekonomickým rizikům. Bitcoin je naproti tomu jako forma takzvaného digitálního zlata výrazně mladší.
Další komplikací je skutečnost, že korelace Bitcoinu s technologickými akciemi začíná růst. Pokud by se tento trend prohluboval, mohla by se jeho schopnost fungovat jako nezávislá diverzifikační složka portfolia částečně oslabovat.
Vedle tržního vývoje jsou důležitým tématem také regulatorní rizika. Nová legislativa týkající se kryptoměn by měla některé nejistoty omezit, ale Bitcoin má za sebou období, kdy některé vlády usilovaly o jeho zákaz nebo výrazné omezení.
Regulace proto zůstává jedním z faktorů, které musí investor při rozhodování o velikosti expozice zohlednit. Přestože se prostředí kryptoměn postupně mění, jde stále o oblast s odlišnými pravidly a riziky než u tradičních aktiv.
Dalio upozorňuje také na technologickou stránku. Jedním z potenciálních dlouhodobých rizik je takzvaná kvantová hrozba, tedy možnost, že dostatečně pokročilé kvantové počítače by v budoucnu mohly prolomit kryptografii používanou Bitcoinem.
Právě kombinace regulatorních a technologických rizik je jedním z důvodů, proč Dalio považuje fyzické zlato za bezpečnější variantu. Bitcoin podle tohoto pohledu může fungovat jako doplněk, nikoliv nutně jako úplná náhrada tradičního drahého kovu.
Jednoprocentní podíl představuje konzervativní přístup
Největší praktickou otázkou pro investory není pouze to, zda Bitcoin vlastnit, ale také jak velkou část portfolia mu věnovat. Jednoprocentní podíl, který používá Ray Dalio, představuje relativně opatrný přístup.
Pro běžného investora s nízkou tolerancí k riziku se jako orientační rozmezí uvádí 1 až 2 % portfolia. Právě takovou alokaci doporučuje BlackRock (BLK) typickému investorovi, který nechce podstupovat vysoké riziko.
Takto malá pozice omezuje dopad případného prudkého propadu Bitcoinu na celé portfolio, zároveň však umožňuje investorovi podílet se na případném růstu ceny kryptoměny. Jde tedy o kompromis mezi potenciálem a rizikem.
Existují ovšem i výrazně agresivnější přístupy. Cathie Wood v minulosti uvedla, že za určitých okolností by mohla dávat smysl alokace do Bitcoinu až na úrovni 19,4 % portfolia. Takový podíl už ale znamená výrazně větší závislost celkového výsledku na cenovém vývoji kryptoměny.
Ještě extrémnější přístup zastává Michael Saylor ze společnosti Strategy (MSTR), který patří mezi zastánce maximální expozice vůči Bitcoinu a je spojován se 100% alokací do této kryptoměny.
Rozdíl mezi 1 %, téměř 20 % a úplnou koncentrací dobře ukazuje, jak rozdílně mohou investoři vnímat Bitcoin. Pro jedny představuje doplňkový nástroj diverzifikace, pro jiné významnou růstovou složku a pro některé hlavní investiční aktivum.
Dalio se pohybuje jednoznačně na konzervativním konci tohoto spektra. Jeho jednoprocentní pozice umožňuje získat expozici vůči Bitcoinu, aniž by vývoj kryptoměny zásadně určoval hodnotu celého portfolia.
Pro investora, který Bitcoin využívá zejména jako částečné zajištění proti rizikům, může být malá pozice logičtější než vysoká koncentrace. Jedno procento může fungovat jako výchozí bod, který omezuje potenciální škody při výrazném poklesu a současně zachovává možnost těžit z případného zotavení kryptoměny.
Pokud by Bitcoin po současné výrazné tržní korekci znovu posílil, může investor svou alokaci později upravovat podle vlastní tolerance k riziku. Základním poselstvím Daliova přístupu však zůstává především omezená expozice. Bitcoin podle něj může mít v portfoliu místo, ale není nutné, aby tvořil jeho dominantní část.
