Americká centrální banka znovu ponechala úrokové sazby beze změny. Předseda Federal Reserve (Fed) Kevin Warsh přitom opakovaně zdůrazňoval, že centrální banka zajistí cenovou stabilitu a vrátí inflaci k dlouhodobému cíli. Jeho vystoupení však zároveň ukázalo, že Fed zatím nechce stanovit konkrétní harmonogram ani jasné podmínky, za kterých by přistoupil k dalšímu zvýšení sazeb.
Federální výbor pro operace na volném trhu hlasoval poměrem devět ku třem pro zachování cílového pásma sazby federálních fondů na 3,5 až 3,75 %. Warsh během následné tiskové konference použil výraz „splníme“ více než dvanáctkrát. Ujišťoval, že Fed zajistí návrat inflace ke 2 %, splní povinnost svěřenou Kongresem a obnoví cenovou stabilitu.
Současně připustil, že domácnosti i podniky jsou kvůli dlouhodobě vysoké inflaci netrpělivé. Jejich náladu shrnul do tří slov: „Tak už to splňte.“ Právě tato formulace vystihla hlavní problém současné komunikace centrální banky. Fed uznává rostoucí nespokojenost veřejnosti, zatím však nevysvětluje, kdy a jak chce svůj inflační cíl skutečně naplnit.
Inflace zůstává nad cílem Fedu déle než pět let
Hlavním nástrojem Fedu v boji proti inflaci jsou úrokové sazby. Jejich zvýšení zdražuje úvěry, omezuje poptávku domácností a podniků a může postupně zpomalit růst cen. Vyšší sazby však současně mohou brzdit hospodářskou aktivitu, což centrální banku nutí hledat rovnováhu mezi cenovou stabilitou a stavem ekonomiky.
Oficiálním inflačním cílem Fedu je meziroční růst cen o 2 %. V praxi to znamená, že zboží nebo služba s dnešní cenou 100 dolarů by za rok měly stát přibližně 102 dolarů. Taková úroveň inflace má být dostatečně vysoká, aby ekonomiku chránila před deflací, ale zároveň dostatečně nízká, aby výrazně neomezovala hospodářskou aktivitu ani kupní sílu obyvatel.
Skutečný vývoj cen se však tomuto cíli dlouhodobě vymyká. Americká inflace se drží nad 2% hranicí nepřetržitě od března 2021. Nejníže se za posledních pět let dostala v dubnu 2025, kdy dosáhla 2,3 %. V květnu letošního roku však znovu činila 4,2 % a v červnu zpomalila na 3,6 %.
Fed v reakci na vysokou postpandemickou inflaci prudce zvyšoval sazby během let 2022 a 2023. K jejich snižování začal přistupovat teprve poté, co se inflace v září 2024 dostala pod 3 %. Postupným uvolňováním měnové politiky se sazby dostaly do současného pásma 3,5 až 3,75 %.
Přetrvávající růst cen však nadále představuje zásadní problém pro domácnosti i firmy. Podle uvedeného průzkumu považuje 88 % Američanů inflaci za vážný problém. To zvyšuje tlak na centrální banku, aby nejen opakovala svůj závazek k cenové stabilitě, ale také představila přesvědčivější plán dalšího postupu.
Warsh připustil netrpělivost, termín ani postup ale neuvedl
Během tiskové konference zazněla přímá otázka, proč Fed nejedná rozhodněji, když jeho představitelé opakovaně tvrdí, že vysokou inflaci nebudou tolerovat. Cenový růst se nad cílem drží již pět let a během dosavadního Warshova působení centrální banka sazby nezvýšila.
Warsh odpověděl, že v otázce slyší stejnou netrpělivost, s jakou se setkává u domácností a podniků. Následně ji shrnul slovy „Tak už to splňte.“ Připustil tak, že veřejnost očekává výsledky, nikoliv pouze další ujišťování o odhodlání Fedu.
Současně upozornil, že problém vysoké inflace vznikl dlouho před začátkem jeho působení. Ve funkci se v době tiskové konference nacházel přibližně osm a půl týdne, zatímco zvýšená inflace trvala už 63 měsíců. Zdůraznil, že tuto skutečnost nepoužívá jako omluvu, ale jako popis situace, kterou zdědil.
Přes opakované ujištění, že Fed svůj úkol splní, však nepředstavil časový rámec, konkrétní opatření ani jasný ekonomický ukazatel, který by centrální banku přiměl změnit politiku. Zůstalo tak nejasné, zda by k růstu sazeb vedla určitá úroveň inflace, další zrychlení cen nebo kombinace několika makroekonomických faktorů.
Warsh se od některých svých předchůdců odlišuje také tím, že nechce poskytovat výhled budoucího směřování úrokových sazeb. Podle jeho přístupu mají investoři sledovat dostupná ekonomická data a vytvářet si vlastní očekávání, místo aby se řídili interpretací Fedu.
Tento způsob komunikace může omezovat riziko, že se finanční trhy příliš upnou na jednotlivé výroky představitelů centrální banky. Současně však vytváří větší nejistotu, protože investoři, podniky ani domácnosti nemají k dispozici jasné vodítko pro další vývoj sazeb.
Rozdělený Fed zvýšil pravděpodobnost dalšího růstu sazeb
Warsh odmítl, že by Fed nejednal pouze kvůli neochotě nebo pasivitě. Uvedl, že zasedání měnového výboru vedou k politickým rozhodnutím, ale stejně důležitá je podle něj otevřená diskuse o nejzásadnějších otázkách.
Důkladná debata je před rozhodnutími, která mohou ovlivnit celé finanční trhy a ekonomiku, nezbytná. Přetrvávající inflace však zároveň ukazuje, že samotná diskuse nemůže dlouhodobě nahradit konkrétní opatření. Čím déle zůstává cenový růst nad cílem, tím silněji se může zvyšovat pochybnost o schopnosti centrální banky situaci zvládnout.
Nervozita se po zasedání projevila také na trzích. Index S&P 500 nejprve reagoval na zachování sazeb růstem, později však klesl o 1,5 %, protože výnosy dluhopisů prudce vzrostly kvůli obavám z inflace. Reakce naznačila, že investoři nepovažovali Warshova ujištění za dostatečné.
Důležitým signálem bylo také rozdělení hlasů uvnitř měnového výboru. Tři z dvanácti členů FOMC hlasovali pro okamžité zvýšení sazeb. Přestože většina podpořila jejich zachování, počet zastánců přísnější politiky ukazuje, že obavy z cenového vývoje sílí i uvnitř samotného Fedu.
Výsledek hlasování zvýšil možnost, že centrální banka přistoupí ke zvýšení sazeb už na zářijovém zasedání. Z dostupných vyjádření však nelze určit, jak pravděpodobný tento scénář skutečně je.
Pro domácnosti a podniky tak zůstává hlavním problémem rozpor mezi sliby a konkrétními kroky. Warsh otevřeně uznal, že veřejnost požaduje rychlejší výsledky, a opakovaně slíbil obnovení cenové stability. Zároveň ale nevysvětlil, proč Fed nyní sazby nezvýšil ani jaké podmínky musí být splněny, aby k takovému kroku přistoupil.
