Bitcoin se zotavuje z výrazného propadu. Bitcoin (BTC) loni vystoupal až na rekordních 126 080 dolarů, následně však ztratil více než polovinu své hodnoty a v červenci se obchodoval za pouhých 58 566 dolarů. Do 22. září se jeho cena vrátila na přibližně 86 300 dolarů.
Podobné propady nejsou v historii největší kryptoměny neobvyklé. Bitcoin během uplynulé dekády dvakrát ztratil více než 70 % hodnoty a po obou poklesech se nakonec dokázal dostat na nová historická maxima. Minulý vývoj však nezaručuje, že se stejný scénář zopakuje i tentokrát.
Od svého vzniku v roce 2009 má Bitcoin ve srovnání s akciemi, dluhopisy, zlatem nebo nemovitostmi relativně krátkou historii. Přesto během posledního desetiletí dosáhl zhodnocení kolem 14 200 %, čímž výrazně překonal výkonnost tradičních aktiv i hlavních amerických akciových indexů.
Otázkou nyní zůstává, zda cena pod hranicí 100 000 dolarů představuje pouze další etapu před pokračováním dlouhodobého růstu, nebo zda se podmínky na trhu změnily natolik, že návrat k historickému maximu bude výrazně obtížnější.

Bitcoin za deset let překonal většinu tradičních aktiv
Popularitu Bitcoinu podporuje několik vlastností, které jej odlišují od tradičních finančních aktiv. Síť je decentralizovaná, takže ji přímo nekontroluje žádná jednotlivá vláda, společnost ani osoba. Maximální nabídka je současně omezena na 21 milionů bitcoinů, což vytváří předem stanovenou hranici celkového množství.
Transakce jsou zaznamenávány prostřednictvím blockchainu, který slouží jako distribuovaný systém evidence. Kombinace omezené nabídky a decentralizované infrastruktury patří mezi hlavní argumenty zastánců dlouhodobého růstu hodnoty Bitcoinu.
Historická výkonnost jejich optimismus podporuje. Navzdory současnému odstupu od rekordních hodnot Bitcoin během poslední dekády vzrostl přibližně o 14 200 % a výrazně překonal nemovitosti, zlato i indexy S&P 500 a Nasdaq 100.
Některé dlouhodobé cenové scénáře proto počítají s dalším výrazným růstem. Mezi nejoptimističtější patří představa, že by Bitcoin mohl během příštích dvou desetiletí dosáhnout až 21 milionů dolarů za minci a postupně získat roli globální rezervní měny.
Takový scénář by znamenal tržní kapitalizaci přibližně 441 bilionů dolarů. Bitcoin by tak měl hodnotu přibližně šestkrát vyšší než všech 500 společností v indexu S&P 500 dohromady a čtrnáctkrát vyšší než roční výkon americké ekonomiky. Jde proto o mimořádně optimistickou projekci založenou na zásadní změně role Bitcoinu ve světovém finančním systému.
Mírnější růstový scénář pracuje s tržní kapitalizací 16 bilionů dolarů do roku 2030, což by odpovídalo ceně přibližně 761 900 dolarů za jeden Bitcoin.
Jedním z předpokladů tohoto scénáře je rostoucí vnímání Bitcoinu jako digitální alternativy zlata. Pokud by jeho tržní kapitalizace dosáhla 40 % hodnoty fyzického zlata, která činí 30,4 bilionu dolarů, připadalo by na tento faktor přibližně 12,2 bilionu dolarů z celkové předpokládané hodnoty 16 bilionů.
Dalšími potenciálními faktory jsou rostoucí využívání Bitcoinu institucionálními investory a jeho širší adopce v rozvíjejících se ekonomikách.
Historické zotavení nemusí automaticky přijít znovu
Současný pokles není v kontextu historie Bitcoinu výjimečný. Od posledního maxima po červencové minimum ztratil přibližně 53 % hodnoty.
Ještě hlubší propady zaznamenal v letech 2018 a 2022, kdy v obou případech klesl o více než 70 %. Po těchto obdobích se však zotavil a následně vytvořil nová historická maxima.
Současná situace se ale v některých ohledech liší. Jedním z dlouhodobých problémů zůstává omezené využívání Bitcoinu jako běžného platebního prostředku. Přestože jej lze technicky použít k platbám, podle údajů uvedených v původním přehledu jej od roku 2009 začalo přijímat pouze 7 130 podniků.
To zatím neposkytuje výraznou podporu scénáři, ve kterém by Bitcoin v dohledné době nahradil tradiční peníze v každodenních transakcích.
Otázky vyvolává také jeho role digitálního zlata. Rok 2025 přinesl kombinaci obchodního napětí, vysokého amerického rozpočtového deficitu a oslabování dolaru. Americký rozpočtový deficit ve fiskálním roce 2025 dosáhl 1,8 bilionu dolarů a státní dluh se přibližoval hranici 40 bilionů dolarů.
Bitcoin však v tomto prostředí za celý rok klesl o 5 %. Fyzické zlato naopak vzrostlo o 64 %. Vývoj tak ukázal výrazný rozdíl v chování obou aktiv během období zvýšené ekonomické nejistoty.
Jedno období samo o sobě nerozhoduje o dlouhodobé roli Bitcoinu, ukazuje však, že jeho chování se nemusí shodovat se zlatem ani v situaci, kdy jsou tradiční měny pod tlakem.
Další růst závisí na širší adopci Bitcoinu
Bitcoin se od červencového minima 58 566 dolarů výrazně zotavil. Při ceně kolem 86 000 dolarů ale stále zůstává přibližně 40 000 dolarů pod loňským historickým maximem.
Jeho tržní kapitalizace dosahuje přibližně 1,7 bilionu dolarů, takže naplnění nejoptimističtějších dlouhodobých scénářů by vyžadovalo několikanásobné zvýšení současné hodnoty celého trhu.
Scénář tržní kapitalizace 16 bilionů dolarů do roku 2030 by znamenal téměř desetinásobek současné hodnoty. Ještě výrazněji působí projekce 441 bilionů dolarů spojená s cenou 21 milionů dolarů za Bitcoin.

K dosažení podobných úrovní by proto nestačilo pouze opakování historických cenových cyklů. Bitcoin by musel získat výrazně větší roli mezi institucionálními investory, rozšířit se v dalších ekonomikách nebo přesvědčivěji naplnit některou ze svých potenciálních funkcí.
Právě zde se střetává historická výkonnost s otázkou budoucího využití. Bitcoin během poslední dekády vytvořil mimořádné výnosy a dokázal se zotavit z několika hlubokých propadů. Současně ale jeho využívání jako běžného platebního prostředku zůstává omezené a vývoj v roce 2025 zpochybnil představu, že se za všech okolností chová jako digitální obdoba zlata.
Cena pod 100 000 dolary proto sama o sobě neurčuje budoucí potenciál Bitcoinu. Podstatnější bude, zda se podaří rozšířit jeho reálné využití a zda bude pokračovat institucionální adopce.
Dosavadní historie ukazuje schopnost Bitcoinu vracet se po výrazných propadech. Nové historické maximum však není zaručené a dlouhodobé cenové scénáře v řádu stovek tisíc či milionů dolarů závisejí na předpokladech, které by vyžadovaly zásadní rozšíření jeho role ve světovém finančním systému.

