McDonald’s dlouhodobě odměňuje své akcionáře.
Investice 1 000 dolarů do akcií společnosti McDonald’s (MCD) před 25 lety by dnes měla hodnotu přibližně 16 670 dolarů. Překvapivé přitom je, že větší část tohoto výsledku nevytvořil samotný růst ceny akcií, ale vyplacené dividendy.
Přibližně 10 000 dolarů z celkového výnosu připadá právě na dividendy. Samotná cena akcií McDonald’s totiž během sledovaného období mírně zaostala za indexem S&P 500. Firma však vyplácí dividendu už od roku 1976 a od té doby ji každoročně zvyšuje.
Za stabilními výsledky stojí také specifický obchodní model společnosti. Převážná většina restaurací McDonald’s funguje prostřednictvím franšíz a firma vedle poplatků od provozovatelů získává příjmy také z nemovitostí. Díky tomu není její podnikání závislé pouze na samotném prodeji jídla.
Dividendy vytvořily podstatnou část dlouhodobého výnosu
Výsledek investice do McDonald’s za posledních 25 let ukazuje význam dividend při dlouhodobém držení akcií. Z původních 1 000 dolarů by se během tohoto období stalo přibližně 16 670 dolarů.
Zhruba 10 000 dolarů z této částky by připadalo na dividendy, takže právě pravidelné výplaty akcionářům představovaly většinu dosaženého výnosu. Bez nich by byl výsledek podstatně méně výrazný.
Samotné akcie McDonald’s totiž za posledních 25 let mírně zaostaly za indexem S&P 500. Celkový výnos včetně dividend však tento obrázek mění.
McDonald’s začal dividendu vyplácet v roce 1976 a od té doby ji zvýšil každý rok. Pravidelný růst dividend tak představuje dlouhodobou součást způsobu, jakým společnost vrací kapitál svým akcionářům.
Aktuální dividendový výnos činí přibližně 2,77 %. Akcie se obchodují kolem 265 dolarů a tržní kapitalizace společnosti dosahuje přibližně 188 miliard dolarů. Jejich 52týdenní maximum činí 341,75 dolaru, zatímco minimum dosahuje 259,85 dolaru.
Dlouhodobá výkonnost přitom není založena pouze na růstu počtu restaurací. Významnou roli hraje způsob, jakým McDonald’s svou globální síť provozuje.
Společnost totiž většinu restaurací neprovozuje přímo. Místo toho využívá rozsáhlý franšízový model, který jí umožňuje získávat pravidelné příjmy od jednotlivých provozovatelů.
Franšízový model přináší stabilní příjmy
Franšízy nejsou v restauračním sektoru ničím neobvyklým, McDonald’s však tento model rozvinul do mimořádně velkého měřítka. Firma má více než 45 000 restaurací ve více než 100 zemích.
Na rozdíl například od společnosti Chipotle, která své restaurace vlastní a provozuje, je McDonald’s díky franšízám méně kapitálově náročným podnikem.
Jedním ze základů tohoto systému je důraz na konzistentní podobu značky. Zákazník má v jednotlivých restauracích dostávat podobný produkt a zkušenost bez ohledu na to, kde se daná pobočka nachází. To společnosti umožňuje provozovat rozsáhlou globální síť prostřednictvím různých franšízantů a současně zachovat jednotnou identitu.
McDonald’s od franšízantů získává několik typů příjmů. Součástí jsou poplatky odpovídající přibližně 4 až 5 % tržeb restaurace. Další minimálně 4 % směřují na reklamu a propagaci.
Tento model umožňuje společnosti získávat příjmy z rozsáhlé sítě restaurací, aniž by musela sama přímo provozovat většinu jednotlivých poboček.
Význam franšízového systému ale nespočívá pouze v poplatcích. Důležitou část obchodního modelu McDonald’s tvoří také nemovitosti.
Společnost vlastní budovy svých restaurací a od provozovatelů následně vybírá nájemné. McDonald’s tak není pouze provozovatelem globální značky rychlého občerstvení, ale jeho podnikání má rovněž výraznou nemovitostní složku.
Právě kombinace franšízových poplatků a nájemného pomáhá vytvářet stabilnější příjmovou základnu. Pokud se samotnému restauračnímu provozu v určitém období nedaří, povinnost platit nájemné tím automaticky nezaniká.
Rozsáhlá síť může růst i přes svou současnou velikost
McDonald’s dnes provozuje prostřednictvím svého systému více než 45 000 restaurací ve více než 100 zemích. Takto rozsáhlá globální přítomnost může vyvolávat otázku, kolik prostoru společnosti ještě zbývá pro další expanzi.
Její model však není závislý pouze na otevírání stále většího počtu restaurací. Další růst mohou podporovat také rostoucí nájmy a zvyšující se počet obyvatel.
Nemovitostní část podnikání je v tomto ohledu důležitá. Díky vlastnictví budov může McDonald’s těžit z pravidelných nájemních příjmů a jejich případného růstu. Franšízový systém zároveň omezuje potřebu společnosti přímo provozovat každou restauraci.
Tento přístup vytváří podnikatelský model, který se na první pohled liší od klasického restauračního řetězce. Zatímco zákazníci znají McDonald’s především díky jeho nabídce rychlého občerstvení, významnou část ekonomiky společnosti tvoří vztahy s franšízanty a nemovitosti.
Výsledkem je relativně stabilní příjmová základna, která společnosti umožnila dlouhodobě zvyšovat dividendy a současně rozšiřovat své podnikání.
Historická výkonnost zároveň ukazuje, proč je při hodnocení dlouhodobé investice důležité sledovat celkový výnos, nikoliv pouze změnu ceny akcie. Z původních 1 000 dolarů by za 25 let vzniklo přibližně 16 670 dolarů, přičemž kolem 10 000 dolarů z tohoto výsledku připadá na dividendy.
Samotné akcie během stejného období index S&P 500 mírně nepřekonaly. Kombinace růstu ceny a pravidelných dividend však vytvořila výrazně vyšší celkovou hodnotu původní investice.
McDonald’s tak za svou dlouhodobou výkonností nemá pouze globálně známou značku a rozsáhlou síť restaurací. Podstatnou roli hraje také franšízový a nemovitostní model, který vytváří pravidelné příjmy a podporuje schopnost společnosti dlouhodobě vyplácet a zvyšovat dividendy.
