Dividendové akcie s dlouhodobě rostoucí výplatou mohou trpělivým investorům postupně vytvořit významný zdroj pravidelného příjmu. Jedním z nejvýraznějších příkladů je společnost Coca-Cola (KO), která svou roční dividendu zvyšuje již 64 let v řadě. Právě kombinace dlouhodobě stabilního volného peněžního toku a štědrého programu návratu kapitálu akcionářům patří mezi faktory, které její akcie učinily atraktivními pro dlouhodobé investory.
Mezi nejznámější akcionáře společnosti patří Warren Buffett. Ten začal prostřednictvím Berkshire Hathaway (BRK.A, BRK.B) nakupovat akcie Coca-Coly v roce 1988. Během několika následujících let investovala Berkshire do svého podílu celkem 1,3 miliardy dolarů a od té doby svou pozici nezměnila.
Význam této investice se postupně ukazoval především prostřednictvím dividend. Coca-Cola každoročně vyplácela Berkshire rostoucí částky a jen v letošním roce má její podíl přinést přibližně 848 milionů dolarů.
Podobný princip by přitom fungoval i u mnohem menší počáteční investice. Pokud by investor v roce 1988 vložil do akcií Coca-Coly 10 000 dolarů za stejnou průměrnou cenu jako Buffett a následně své akcie držel, za téměř 39 let by pouze na dividendách obdržel částku výrazně převyšující původní investovaný kapitál.
Investice 10 000 dolarů začínala výnosem 2,9 %
Když Buffett v roce 1988 nakupoval Coca-Colu, zaplatil v průměru 41,81 dolaru za akcii. Investor, který by za stejnou průměrnou cenu vložil do společnosti 10 000 dolarů, by mohl získat 239 akcií a ještě by mu zůstala malá část hotovosti.
Těchto 239 akcií by během prvního roku přineslo na dividendách celkem 286,80 dolaru. Dividendový výnos z původní investice by tak činil přibližně 2,9 %. Na první pohled se nemuselo jednat o mimořádně atraktivní hodnotu, zejména vzhledem k tehdejším podmínkám na dluhopisovém trhu.
Průměrný výnos desetiletých amerických státních dluhopisů totiž v roce 1988 dosahoval 8,85 %. Z čistě příjmového pohledu tak dluhopisy nabízely podstatně vyšší okamžitý výnos než akcie Coca-Coly.
Právě zde se ale ukazuje rozdíl mezi aktuálním dividendovým výnosem a dlouhodobým růstem dividend. Výnos 2,9 % představoval pouze výchozí bod. Coca-Cola totiž následně začala své výplaty akcionářům výrazně zvyšovat.
V roce 1989 zvýšila dividendu o 13 %, v roce 1990 následovalo zvýšení o 18 % a v roce 1991 dokonce o 20 %. Investor tak postupně získával stále vyšší dividendový příjem, aniž by musel navyšovat svou původní investici.
Současně rostla také hodnota samotných akcií. Důležitou součástí dlouhodobého vývoje byly rovněž čtyři štěpení akcií v poměru dva ku jedné. Investor, který nakoupil v roce 1988 a všechny akcie držel až dodnes, by tak nyní vlastnil šestnáctkrát více akcií, než měl na začátku.
Dividendy už překonaly původní investici více než dvanáctkrát
Dlouhodobý efekt rostoucí dividendy je nejlépe vidět na celkové částce, kterou by investor během následujících desetiletí obdržel.
Investice 10 000 dolarů uskutečněná před první dividendovou výplatou Coca-Coly v roce 1988 by během téměř 39 následujících let přinesla celkem 123 266,64 dolaru na dividendách. Samotné vyplacené dividendy by tedy více než dvanáctinásobně překonaly původně vložených 10 000 dolarů.
Tím ale hodnota celé investice nekončí. Akcie, které by investor stále držel, měly v době uvedené v textu hodnotu přibližně 336 000 dolarů. Investor by tedy vedle více než 123 000 dolarů vyplacených dividend stále vlastnil akciovou pozici v hodnotě několika set tisíc dolarů.
Další dividendová platba ve výši 2 026,72 dolaru měla následovat 1. října. I téměř čtyři desetiletí po původním nákupu tak pozice nadále generuje hotovostní příjem.
Vývoj dobře ukazuje, proč při posuzování dlouhodobých dividendových investic nemusí být rozhodující pouze dividendový výnos v okamžiku nákupu. V roce 1988 nabízela Coca-Cola výnos pouze 2,9 %, zatímco desetileté americké státní dluhopisy v průměru 8,85 %. Rozhodující rozdíl se projevil až postupem času, protože dividendové platby společnosti dlouhodobě rostly.
Investor, který akcie držel, tak získával vyšší výplaty a současně těžil z růstu hodnoty své akciové pozice. Výsledkem je výrazný rozdíl mezi počátečním příjmem z dividend a částkami, které stejný investovaný kapitál generuje po několika desetiletích.
Buffettovi dnes původní investice přináší stovky milionů ročně
Ještě výrazněji lze dlouhodobý růst dividend ukázat na investici Berkshire Hathaway. Buffett v průběhu několika let vložil do podílu v Coca-Cole celkem 1,3 miliardy dolarů a pozici následně ponechal beze změny.
Jen během letošního roku má tato investice přinést Berkshire 848 milionů dolarů na dividendách. Ve vztahu k původní pořizovací ceně odpovídá tato roční výplata výnosu přibližně 65,3 % z původní investice.
Nejde tedy o aktuální dividendový výnos počítaný ze současné tržní hodnoty akcií. Jde o porovnání dnešní roční dividendové platby s částkou, kterou Berkshire do nákupu svého podílu původně vložila před více než třemi desetiletími.
Právě tento rozdíl ilustruje dlouhodobý efekt pravidelného růstu dividend. Pokud společnost dokáže své výplaty zvyšovat po mnoho let a investor akcie drží, může se roční příjem ve vztahu k původně vloženému kapitálu postupně dostat na úroveň, která při prvním nákupu nebyla dosažitelná.
Příklad investice 10 000 dolarů ukazuje stejný mechanismus v menším měřítku. Začátek představovalo 239 akcií a 286,80 dolaru na dividendách během prvního roku. Po téměř 39 letech dosáhla kumulovaná hodnota dividend 123 266,64 dolaru a samotné akcie měly hodnotu přibližně 336 000 dolarů.
Příběh Coca-Coly tak ukazuje, jak významnou roli může při dlouhém investičním horizontu hrát růst dividend v kombinaci s dlouhodobým držením akcií. Počáteční dividendový výnos nemusí působit mimořádně, pokud však společnost dokáže výplaty po desetiletí zvyšovat, může se výsledný příjem postupně dostat na násobky původně investované částky.
