Ztráty k tradingu neodmyslitelně patří. Stejně jako obchodníci zaznamenávají ziskové obchody, musí počítat také s pozicemi, které skončí neúspěchem. Problém nastává ve chvíli, kdy trader přestane ztrátu vnímat jako běžnou součást obchodování a začne ji brát osobně. Právě tehdy může přijít na řadu revenge trading, tedy snaha získat ztracené peníze okamžitě zpět prostřednictvím dalších obchodů.
Revenge trading je poháněn především strachem z toho, že se obchodník mýlil. Po obzvlášť frustrující ztrátě se proto může rozhodnout, že další pozicí předchozí neúspěch napraví. Často začne obchodovat agresivněji, přijme větší riziko nebo vstoupí do obchodu, který by za normálních okolností vůbec neotevřel.
Takové chování je pro obchodní účet nebezpečné. Trader totiž postupně opouští svůj běžný proces a místo kvalitního rozhodování se soustředí především na jediný cíl – co nejrychleji získat ztracené peníze zpět.
Když emoce nahradí obchodní plán
Prvním zásadním problémem revenge tradingu je ztráta disciplíny. Pozornost obchodníka se přesouvá od obchodního procesu a správného řízení rizika k potřebě vyrovnat předchozí ztrátu. Další pozice pak nemusí vycházet z obchodního systému, ale především z frustrace, strachu a snahy dokázat, že původní myšlenka byla správná.
Obchodování založené na emocích a štěstí není systematický trading. Bez jasného plánu řízení rizika se z něj stává hazard, který může postupně ukrajovat z obchodního účtu jednu pozici za druhou.
Revenge trading je navíc problematický bez ohledu na výsledek konkrétního obchodu. Pokud další pozice skončí ztrátou, obchodník prohloubí svůj propad obchodem, který často nebyl dostatečně naplánovaný. Pokud naopak vydělá, může získat falešné přesvědčení, že impulzivní rozhodování založené na emocích funguje.
Úspěšný revenge trade tak nemusí být pozitivním výsledkem. Může obchodníka motivovat, aby stejné chování zopakoval při další ztrátě. Vytváří se tím nebezpečný vzorec, kdy je porušování pravidel odměněno krátkodobým úspěchem, přestože samotný rozhodovací proces byl chybný.
Revenge trading může mít několik podob
Nejčastější variantou je impulzivní otevření větší pozice po nepříjemné ztrátě. Obchodník doufá, že vyšší riziko mu umožní rychle získat zpět peníze, o které právě přišel. Revenge trading ale nemusí vždy znamenat pouze zdvojnásobení velikosti další pozice.
Příkladem může být obchodník Ian, který na krátké pozici na měnovém páru USD/JPY ztrácí 97 dolarů z původně plánovaného rizika 100 dolarů. Kurz však pokračuje vzhůru a Ian je stále přesvědčený, že jeho původní obchodní myšlenka je správná. Místo dodržení původního plánu proto upraví stop-loss a čeká na obrat trhu.
O dvě hodiny později je zasažen i posunutý stop-loss. Výsledkem je ztráta 250 dolarů namísto původně plánovaných 100 dolarů. Snaha dokázat správnost původního názoru tak vedla k více než dvojnásobné ztrátě oproti původnímu riziku.
Jiným příkladem je Mika. Ta právě ztratila 50 dolarů na obchodu, který se několik hodin po aktivaci jejího stop-lossu nakonec vydal očekávaným směrem. Frustrace ji přiměje zvýšit riziko dalšího obchodu na 100 dolarů, tedy na dvojnásobek částky, kterou běžně riskuje.
Další obchod se sice vyvíjí v její prospěch, ale Mika nechce zaznamenat další ztrátu. Jakmile proto vydělá zpět předchozích 50 dolarů, pozici okamžitě uzavře. Výsledkem není stejná situace jako u Iana, princip je však podobný. Mika porušila své standardní řízení rizika a zároveň předčasně ukončila ziskový obchod pouze proto, že se soustředila na kompenzaci předchozí ztráty.
Oba obchodníci tak nechali předchozí výsledek ovlivnit své následující rozhodnutí. Ian riskoval výrazně více, aby nemusel připustit, že jeho původní předpoklad nevyšel. Mika naopak přijala vyšší riziko než obvykle a následně se připravila o potenciální zisk předčasným uzavřením pozice.
Disciplína a řízení rizika pomáhají přerušit začarovaný kruh
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak zabránit revenge tradingu, je po frustrující ztrátě na určitou dobu přestat obchodovat. Místo okamžitého hledání další příležitosti může trader věnovat pozornost aktivitám, které s trhem nesouvisejí, a k obchodování se vrátit až ve chvíli, kdy přijme ztrátu jako běžnou součást procesu.
Důležité je také zaznamenat důvody, proč předchozí obchod skončil ztrátou. Identifikace toho, co se nepovedlo, přesouvá pozornost od pocitu, že trh jedná proti obchodníkovi, zpět k samotnému obchodnímu procesu. Smyslem není za každou cenu získat peníze zpět, ale zjistit, zda byl dodržen plán a co lze v budoucnu zlepšit.
Pomoci může také obchodní deník. Trader si v něm může zaznamenávat situace, které u něj impulzivní chování spouštějí. Může zjistit například to, zda má větší tendenci k revenge tradingu při obchodování velkých pozic nebo poté, co jeho obchod nečekaně ovlivní externí událost. Užitečné může být sledovat i vlastní projevy stresu, které se před impulzivním rozhodnutím opakují.
Zásadní roli hraje rovněž důvěra v obchodní systém. Pokud má trader systém otestovaný a důsledně dodržuje svůj obchodní plán, jednotlivé ztráty by neměly být důvodem k jeho okamžitému opuštění. Jeden neúspěšný obchod totiž sám o sobě není důvodem začít měnit pravidla nebo dramaticky zvyšovat riziko.
Stejně důležité je řízení rizika. Pokud se stane běžnou součástí obchodního procesu, pomáhá udržovat disciplínu a snižuje pravděpodobnost impulzivních rozhodnutí. Obchodník, který s risk managementem teprve začíná, se může soustředit zejména na striktní pravidla týkající se velikosti pozic a délky jednotlivých obchodů.
Ani dlouhodobě ziskoví tradeři se nevyhnou špatným obchodním dnům. Ztráta neznamená, že je trh proti konkrétnímu obchodníkovi nebo že musí být okamžitě napravena. Trh nereaguje na emoce ani na přesvědčení tradera o správnosti jeho obchodní myšlenky.
Úkolem obchodníka proto není dokazovat trhu vlastní pravdu, ale reagovat na to, co se skutečně děje. Ego, frustrace a potřeba okamžité odvety mohou vést k opuštění pravidel, která mají obchodní účet chránit. Mnohem důležitější než rychle napravit poslední ztrátu je zachovat disciplínu a soustředit se na další kvalitně připravený obchod.
