Začít investovat pozdě je stále lepší než nezačít vůbec.
Člověk může mít 45 let, 55 let nebo se dokonce blížit důchodovému věku a přesto ještě nemusí být na budování investičního portfolia pozdě. Delší investiční horizont samozřejmě poskytuje kapitálu více času k růstu, zároveň ale platí, že i během relativně krátkého období lze pravidelným investováním vytvořit významnou finanční rezervu.
Rozhodující proto není pouze věk, ale také okamžik, kdy člověk skutečně začne. Každý další rok investování může mít význam, protože investované prostředky získávají čas na další růst. Historická výkonnost amerického akciového trhu přitom ukazuje, proč může dávat smysl investování nezavrhovat ani ve vyšším věku.
Důležitý je také širší kontext. Řada lidí se k investování dostává až poměrně pozdě a stav jejich úspor není zdaleka tak vysoký, jak by bylo pro pohodlný důchod ideální.
Mnoho lidí vstupuje do vyššího věku s omezenými úsporami
Data z Retirement Confidence Survey 2025 ukazují značné rozdíly v objemu úspor a investic mezi pracujícími. Průzkum přitom nezahrnuje hodnotu hlavního bydliště.
| Úspory a investice | Podíl pracujících |
|---|---|
| Méně než 1 000 USD | 16 % |
| 1 000 až 9 999 USD | 9 % |
| 10 000 až 24 999 USD | 7 % |
| 25 000 až 49 999 USD | 7 % |
| 50 000 až 99 999 USD | 12 % |
| 100 000 až 250 000 USD | 13 % |
| 250 000 USD a více | 37 % |
Celkem 51 % pracujících má méně než 100 000 USD v úsporách a investicích. Ještě výraznější je situace u nejnižších částek, protože 32 % respondentů má méně než 25 000 USD. Do této skupiny přitom patří také lidé, kteří už jsou ve středním věku nebo ho překročili.
Samotný fakt, že člověk nezačal investovat ve dvaceti nebo třiceti letech, proto nemusí znamenat, že už nemá možnost svou finanční situaci výrazně změnit. Začátek investování ve vyšším věku sice znamená kratší časový horizont, ale pravidelné ukládání peněz může stále vytvořit podstatný kapitál.
Rozdíl mezi několika lety a několika desetiletími je pochopitelně značný. Právě proto však může být důležité další odkládání začátku investování omezit. Čas totiž patří mezi hlavní faktory, které určují, kolik může portfolio v budoucnu dosáhnout.
I deset let může při pravidelném investování znamenat výrazný rozdíl
Modelový výpočet ukazuje, jak by se mohl vyvíjet kapitál při pravidelném ročním investování a průměrném ročním růstu o 8 %. Jde o ilustraci dlouhodobého efektu pravidelných investic, nikoliv o zaručený budoucí výsledek.
| Doba investování při 8% růstu | 7 000 USD ročně | 15 000 USD ročně |
|---|---|---|
| 5 let | 44 351 USD | 95 039 USD |
| 10 let | 109 518 USD | 234 682 USD |
| 15 let | 205 270 USD | 439 864 USD |
| 20 let | 345 960 USD | 741 344 USD |
| 25 let | 552 681 USD | 1 184 316 USD |
| 30 let | 856 421 USD | 1 835 188 USD |
| 35 let | 1 302 715 USD | 2 791 532 USD |
| 40 let | 1 958 467 USD | 4 196 716 USD |
Čísla ukazují, že smysl může mít i kratší investiční období. Při roční investici 7 000 USD by například po pěti letech mohla hodnota portfolia při uvedeném tempu růstu dosáhnout 44 351 USD. Po deseti letech by šlo o 109 518 USD a po dvaceti letech o 345 960 USD.
Při investici 15 000 USD ročně jsou výsledné částky pochopitelně vyšší. Po pěti letech model počítá s hodnotou 95 039 USD, po deseti letech s 234 682 USD a po dvaceti letech už s částkou 741 344 USD.
Dlouhý horizont tento efekt dále zesiluje. Při investování 15 000 USD ročně po dobu 25 let by modelová hodnota portfolia přesahovala 1,18 milionu USD. Po 40 letech by činila více než 4,19 milionu USD.
Právě dlouhodobý růst vysvětluje, proč je čas při investování tak důležitý. Neznamená to však, že kratší horizont nemá smysl. Člověk, který začne ve 45 nebo 55 letech, samozřejmě nemá před sebou stejnou dobu jako investor začínající ve dvaceti, ale stále může mít deset, patnáct nebo dvacet let na systematické budování kapitálu.
Akcie vyžadují dostatečný čas a důchod nemusí znamenat konec investování
Výpočty vycházejí z investování na akciovém trhu, který patří mezi způsoby dlouhodobého budování majetku. Budoucí výkonnost trhu však nelze přesně předvídat.
Index S&P 500 dosahoval v dlouhých historických obdobích průměrného ročního výnosu blízko 10 %. Model proto pracuje s konzervativnější hodnotou 8 %. Skutečný vývoj během konkrétního investičního období může být odlišný. Průměrný výnos může například dosáhnout 6 %, ale také 12 %.
Právě nejistota krátkodobého vývoje je jedním z důvodů, proč by prostředky investované do akcií neměly být penězi, které bude investor potřebovat v nejbližší době. Vhodný horizont je nejméně pět let, ideálně však deset let nebo déle.
Pokud by totiž investor musel větší část portfolia prodat krátce po výrazném propadu trhu, mohl by tím své dlouhodobé výsledky značně poškodit. Čas poskytuje portfoliu prostor projít obdobím tržních výkyvů a případně se z propadů zotavit.
Odchod do důchodu navíc automaticky neznamená, že investor musí akciový trh úplně opustit. Pokud člověk odejde do důchodu například v 65 letech a dožije se 90 let, část prostředků v jeho portfoliu může zůstat investována dalších 20 až 25 let.
To je stále velmi dlouhá doba, během které může kapitál pokračovat v růstu. Důležité je proto uvažovat nejen o okamžiku odchodu do důchodu, ale také o tom, jak dlouho mají jednotlivé části portfolia ještě sloužit.
Významnou roli následně hraje strategie postupného čerpání prostředků. Investor potřebuje plán, jak z portfolia vybírat peníze tak, aby nemusel v nevhodnou dobu prodávat příliš velkou část investic.
Pokud má člověk pocit, že se spořením a investováním začal příliš pozdě, jednou z možností může být také odložení odchodu do důchodu o několik let. Tím získá více času na další úspory a investice a současně prodlouží období, během kterého nemusí z vytvořeného kapitálu čerpat.
Pozdní začátek tedy automaticky neznamená, že už investování nedává smysl. Dlouhý horizont má jednoznačnou výhodu, ale i pět, deset nebo patnáct let pravidelného investování může výrazně změnit výslednou finanční pozici. Podstatné je především začít a přizpůsobit investiční horizont tomu, kdy budou peníze skutečně potřeba.
