Podrobný obchodní deník nemusí být jediným způsobem, jak sledovat vlastní chování při obchodování na forexu. Dalším nástrojem může být zaznamenávání toho, jakým způsobem obchodník během samotného tradingu mluví sám k sobě. Právě vnitřní dialog totiž může ovlivňovat reakce na pohyb trhu, rozhodování i schopnost udržet pozornost.
Na první pohled může nahrávání vlastních slov během obchodování působit nezvykle. Ve skutečnosti však mnoho forexových obchodníků vede určitý vnitřní dialog prakticky neustále. Objevuje se při hledání vhodného obchodního setupu, rozhodování o vstupu do pozice, reakci na nepříznivý vývoj ceny i ve chvíli, kdy trh dosáhne stanoveného cíle a obchod skončí se ziskem.
Takový dialog přitom není bez významu. Souvisí s psychologickým konceptem označovaným jako priming, tedy implicitním paměťovým efektem, při kterém vystavení určitému podnětu ovlivňuje pozdější reakci na stejný nebo podobný podnět. Jednoduše řečeno, způsob, jakým člověk reaguje na určitou situaci dnes, může být ovlivněn tím, jak na obdobnou situaci reagoval v minulosti.
Podobný princip využívá například reklama, která se snaží spojovat určitý produkt s příjemnými emocemi. Vnitřní dialog během forexového obchodování může fungovat obdobně: obchodník si propojuje konkrétní události na trhu s určitými myšlenkami a emocemi. Když se podobná situace později opakuje, může mít tendenci reagovat stejným způsobem jako předtím.
Z hlediska tradingu lze rozlišit tři základní druhy vnitřního dialogu. Každý z nich může mít pozitivní i negativní dopad podle toho, na co obchodník zaměřuje svou pozornost a jakým způsobem o probíhající situaci přemýšlí.
Popis trhu místo soustředění na emoce
První rozdíl spočívá mezi dialogem zaměřeným na tržní prostředí a dialogem soustředěným především na vlastní emoce. Obchodník může například nahlas popisovat cenový vývoj, změny sentimentu nebo další skutečnosti související přímo s trhem. Druhou možností je, že jeho pozornost směřuje hlavně k tomu, jak se v danou chvíli cítí.
Obchodníci, kteří nahlas popisují prostředí na trhu, mají větší pravděpodobnost úspěchu než ti, kteří se během tradingu soustředí především na své emocionální rozpoložení. Nezáleží přitom pouze na tom, zda jsou dané emoce pozitivní, nebo negativní. Podstatné je samotné přesunutí pozornosti od trhu směrem k vlastním pocitům.
Vysvětlení souvisí s fungováním mozku. Jeho čelní oblast se podílí na procesu rozhodování. Pokud je však člověk vystaven emocionálnímu stresu, zvyšuje se jeho srdeční frekvence a přístup k této části mozku se stává obtížnějším. Silné soustředění na vlastní emocionální stav tak může komplikovat racionální rozhodování, které je při forexovém obchodování nezbytné.
Pokud tedy obchodník během otevřené pozice opakovaně nahlas vyjadřuje své pocity, může to být známkou zvýšené emocionální aktivace. V takové situaci může být obtížnější soustředit se na informace, které skutečně souvisejí s obchodem. Produktivnější vnitřní dialog proto směřuje k tomu, co se odehrává na trhu, nikoli pouze k tomu, co obchodník v daném okamžiku prožívá.
Aktivní přístup podporuje pocit kontroly nad vlastním jednáním
Druhá oblast se týká rozdílu mezi aktivním a pasivním způsobem vnitřního dialogu. I zdánlivě malá změna formulace může odrážet odlišný přístup obchodníka k vlastnímu jednání.
Rozdíl lze popsat prostřednictvím toho, zda se člověk vnímá jako aktivní účastník dění, nebo spíše jako příjemce toho, co se kolem něj odehrává. Pasivní způsob vyjadřování naznačuje, že člověk je především vystaven působení okolních událostí. Aktivní formulace naopak zdůrazňuje jeho vlastní účast a odpovědnost za kroky, které může ovlivnit.
V tradingu se tento rozdíl projevuje například formulacemi typu „obchoduji“, „vezmu zisk“ nebo „udělám“. Jejich společným prvkem je aktivní role člověka, který se rozhoduje a provádí konkrétní činnost.
To samozřejmě neznamená, že obchodník může kontrolovat samotný forexový trh. Vývoj trhu není možné řídit. Kontrolovat však lze vlastní rozhodnutí a chování. Právě zde získává aktivně formulovaný vnitřní dialog svůj význam.
Úspěch proto není spojen s představou absolutní kontroly nad cenovým vývojem, ale spíše se schopností převzít kontrolu nad tím, co obchodník skutečně ovlivnit může. Aktivní způsob uvažování jej staví do pozice člověka, který reaguje na situaci prostřednictvím vlastních rozhodnutí, místo aby se vnímal pouze jako pasivní objekt tržních pohybů.
Takový přístup může být důležitý zejména ve chvílích, kdy se cena začne vyvíjet jinak, než obchodník očekával. Trh sice změnit nemůže, ale stále může řídit své vlastní kroky a snažit se v dané situaci postupovat co nejúčelněji.
Pozornost musí zůstat u obchodování
Třetí typ vnitřního dialogu se týká toho, zda se myšlenky obchodníka vztahují přímo k tradingu, nebo zda během obchodování odbíhají k nesouvisejícím tématům. Schopnost udržet koncentraci na trhu patří mezi charakteristiky spojované s úspěšnějšími forexovými obchodníky.
Tato orientace navíc nemusí končit okamžikem uzavření obchodní platformy. Úspěšní obchodníci mohou pokračovat ve studiu trhů nebo diskutovat o obchodních strategiích s dalšími tradery i ve chvílích, kdy právě aktivně neobchodují. Volný čas tak využívají k tomu, aby hledali určitou výhodu a připravovali se na další situace.
Opačným případem je obchodník, který během času určeného pro trading bezcílně prochází internet nebo komunikuje s přáteli o tématech, která s trhem nijak nesouvisejí. Takové chování odvádí pozornost od obchodování a současně může prostřednictvím primingu posilovat tendenci trhu se vyhýbat místo toho, aby se na něj člověk soustředil.
Právě proto může být užitečné sledovat nejen obsah jednotlivých obchodních rozhodnutí, ale také to, co obchodník během tradingu skutečně říká. Pokud zjistí, že jeho vnitřní dialog je převážně negativní, emocionální nebo nesouvisející s obchodováním, může na něm začít vědomě pracovat.
Priming probíhá do značné míry v podvědomí, takže člověk nemusí své opakující se reakce okamžitě rozpoznat. Pomoci může hlasový záznam během obchodování. Obchodník si následně může poslechnout, jak reagoval na jednotlivé situace a čemu věnoval pozornost.
Pokud hlasový záznamník používat nechce, stejnou funkci může částečně převzít obchodní deník. Do něj lze zapisovat nejen vstupy, výstupy a další informace o obchodech, ale také konkrétní věty nebo myšlenky, které se během rozhodování objevovaly.
Postupem času se tak mohou ukázat určité vzorce. Obchodník si například může všimnout, že po ziskovém obchodu reaguje přehnaně emotivně nebo že během obchodních hodin příliš často odbíhá k tématům, která s trhem nesouvisejí. Jakmile podobné chování dokáže identifikovat, je také jednodušší jej začít vědomě korigovat.
Vnitřní dialog tak může fungovat jako další zdroj informací o vlastním obchodním procesu. Nejde pouze o to sledovat, zda konkrétní obchod skončil ziskem či ztrátou. Důležité může být také pochopení toho, jak obchodník během rozhodování přemýšlí, na co zaměřuje pozornost a jak reaguje na vývoj trhu. Právě zaznamenávání těchto reakcí může doplnit klasický tradingový deník a pomoci odhalit návyky, které by jinak zůstaly skryté.
