Bitcoin (BTC) stojí na jednom mimořádně důležitém čísle. Jeho protokol stanovuje, že maximálně může existovat 21 milionů BTC, což vytváří pevně omezenou nabídku největší světové kryptoměny. Nový návrh z kryptoměnového prostředí však ukazuje, že ani toto pravidlo nemusí být z technického hlediska považováno za absolutně neměnné.
Eli Ben-Sasson, generální ředitel společnosti StarkWare a spoluzakladatel kryptoměny Zcash (ZEC), 7. července navrhl odstranění současného limitu 21 milionů bitcoinů. Namísto něj by chtěl zavést maximální roční tempo nové emise ve výši 4 %.
Dopady takové změny by byly značné. Při současné nabídce přibližně 20,1 milionu BTC by 4% tempo znamenalo vytvoření zhruba 804 000 nových bitcoinů během prvního roku. Protože by se další emise počítala z postupně rostoucího množství mincí, absolutní počet nově vytvořených bitcoinů by se následně každým rokem zvyšoval.
Při každoročním 4% složeném růstu by celková nabídka Bitcoinu během 25 let překročila 53 milionů mincí. Šlo by tak o zásadní odklon od současné podoby kryptoměny, jejíž dlouhodobá nabídka je pevně omezena.
Ztracené bitcoiny skutečně snižují dostupnou nabídku
Ben-Sasson svůj návrh opírá mimo jiné o problém bitcoinů, ke kterým jejich původní vlastníci trvale ztratili přístup. Pokud uživatel přijde o přístupové údaje ke své peněžence a není schopen je obnovit, příslušné mince zůstávají na blockchainu, ale prakticky je už nelze použít ani prodat.
Výrobce hardwarových peněženek Ledger odhaduje, že může být nenávratně ztraceno nebo vyřazeno z oběhu až 4 miliony BTC. Toto množství se navíc může v průběhu času dále zvyšovat.
Právě zde Ben-Sasson vidí argument proti nutnosti absolutního limitu nabídky. Pokud bude část bitcoinů postupně a trvale mizet z využitelného oběhu, může podle této logiky efektivní dostupná nabídka v mimořádně dlouhém časovém horizontu stále klesat.
Stejný mechanismus však lze interpretovat opačně. Ztracené bitcoiny se sice stávají nepoužitelnými, zároveň ale nemohou být prodány. Jejich vyřazení proto fakticky snižuje množství BTC dostupných na trhu. Pro vlastníky, kteří si ke svým mincím zachovají přístup, tak ztracené bitcoiny znamenají další omezení nabídky.
Právě vzácnost je přitom jedním ze základních prvků současného nastavení Bitcoinu. Zavedení permanentní emise nových mincí by tento mechanismus zásadně změnilo. Nové bitcoiny by už nevznikaly pouze v rámci současného modelu směřujícího k maximální nabídce 21 milionů kusů, ale jejich množství by se mohlo zvyšovat bez pevného konečného limitu.
Taková změna by mohla negativně ovlivnit hodnotu stávajících mincí, protože jejich dlouhodobá vzácnost by už nebyla založena na absolutně omezeném počtu bitcoinů.
Odměňování těžařů představuje dlouhodobější problém
Návrh nicméně upozorňuje na další otázku, která se týká ekonomického fungování bitcoinové sítě. Těžaři v současnosti získávají příjmy ze dvou hlavních zdrojů. Prvním je bloková odměna za vytvoření nového bloku a druhým jsou transakční poplatky placené uživateli sítě.
Aktuální bloková odměna činí 3,125 BTC za nový blok. Bitcoinový protokol je však nastaven tak, že se tato odměna přibližně každé čtyři roky snižuje na polovinu. Proces bude pokračovat až do okamžiku, kdy se bloková odměna postupně přiblíží nule.
K tomu by mělo dojít přibližně kolem roku 2140. Poté by těžaři měli být motivováni k zabezpečování sítě především prostřednictvím transakčních poplatků.
Současný vývoj ale ukazuje, proč může být dlouhodobé financování těžby tématem budoucích debat. Transakční poplatky představovaly v roce 2024 přibližně 7 % příjmů těžařů, zatímco v roce 2025 jejich podíl klesl zhruba na 1 %.
Pokud by bloková odměna dlouhodobě klesala a transakční poplatky současně nevytvářely dostatečný příjem, mohlo by vzniknout dilema ohledně ekonomické motivace těžařů pokračovat v zabezpečování blockchainu.
Permanentní emise nových bitcoinů by tento problém řešila tím, že by zachovala určitý zdroj nových mincí určených pro odměňování těžařů. Cena za takové řešení by však spočívala v opuštění jednoho z nejznámějších parametrů Bitcoinu – pevného limitu nabídky.
Diskuse tak ve skutečnosti staví proti sobě dvě dlouhodobé otázky. Na jedné straně stojí zachování absolutní vzácnosti Bitcoinu, na druhé budoucí ekonomická motivace těžařů v období, kdy se bloková odměna bude blížit nule.
Změna nabídky Bitcoinu je zatím velmi vzdálená
Přestože návrh otevírá významnou diskusi o dlouhodobé udržitelnosti bitcoinové ekonomiky, jeho praktické zavedení je v současnosti velmi nepravděpodobné. Ben-Sasson svůj nápad zveřejnil pouze prostřednictvím sociálních sítí.
Nejde tedy o formální Bitcoin Improvement Proposal neboli BIP, prostřednictvím kterého se standardně navrhují a diskutují změny bitcoinového protokolu.
Ani vytvoření formálního návrhu by navíc samo o sobě nestačilo. Změna maximální nabídky by vyžadovala hard fork blockchainu a podporu klíčových účastníků bitcoinového ekosystému. Mezi ně patří především vývojáři a těžaři, jejichž souhlas s takto zásadním zásahem do měnové politiky Bitcoinu je v současnosti velmi nepravděpodobný.
Pro investory proto návrh nepředstavuje bezprostřední změnu fungování Bitcoinu. Maximální nabídka zůstává nastavena na 21 milionů BTC a neexistuje formální proces, který by v současnosti směřoval k jejímu odstranění.
Debata přesto upozorňuje na otázku, která může s postupujícím časem získávat větší význam. Blokové odměny budou pokračovat v pravidelném snižování a dlouhodobě by měly prakticky zmizet. Pokud transakční poplatky nebudou dostatečné k financování těžařů, může se diskuse o ekonomickém modelu zabezpečení sítě vrátit.
Současně však právě limit 21 milionů bitcoinů představuje jednu z nejvýraznějších charakteristik této kryptoměny. Jeho odstranění by zásadně změnilo mechanismus nabídky, na kterém Bitcoin od svého vzniku stojí. Návrh na 4% roční emisi tak sice upozorňuje na skutečný dlouhodobý problém odměňování těžařů, jeho realizace je ale za současných podmínek velmi vzdálená.
