Evropské burzy ve čtvrtek převážně mírně rostly, obchodování však postrádalo jednotný směr. Pozornost se dělila mezi plánovaný vstup Anthropicu na burzu, pochybnosti kolem ziskovosti sektoru umělé inteligence a další postup americké i evropské centrální banky.
DAX vedl růst evropských burz
Panevropský index STOXX Europe 600 během čtvrtečního obchodování posiloval o 0,3 procenta. Mezi hlavními regionálními indexy vykazoval nejvýraznější pohyb německý DAX, který přidával 0,6 procenta. Rozdíly mezi jednotlivými evropskými trhy přesto zůstávaly poměrně omezené.
Francouzský CAC 40 rostl o 0,4 procenta, zatímco britský FTSE 100 se držel poblíž předchozího závěru. Vývoj tak neukazoval jednoznačný trend a investoři vyčkávali na nové informace ze Spojených států i na veřejná vystoupení představitelů centrálních bank.
Náladu na trhu určovala kombinace firemních zpráv a makroekonomických údajů. Technologický sektor nadále ovlivňovaly otázky spojené s náklady na rozvoj umělé inteligence, výstavbou datových center a schopností provozovatelů pokročilých modelů převést vysoké kapitálové výdaje do dlouhodobých zisků.
Dalším důležitým tématem zůstával vývoj měnové politiky. Nové údaje o inflaci ve Spojených státech i eurozóně omezily očekávání brzkého uvolňování finančních podmínek. Trh současně sledoval komentáře zástupců Federálního rezervního systému a Evropské centrální banky.
Anthropic získal 81 miliard dolarů
Anthropic stanovil cenu své primární nabídky na 83 dolarů za akcii, tedy nad původně plánovaným cenovým rozpětím. Prodejem akcií získal 81 miliard dolarů. Podle zveřejněných údajů šlo o největší burzovní debut v historii.
Při započtení všech akcií, které mohou být vydány, odpovídala stanovená cena hodnotě společnosti kolem 1,5 bilionu dolarů. Anthropic se zároveň stal prvním velkým vývojářem pokročilých základních modelů umělé inteligence, který vstoupil na veřejný akciový trh. Firma je známá především jako vývojář chatbota Claude.
První obchodní den měl ukázat, jak institucionální investoři přistupují k širšímu odvětví AI. V předchozích týdnech zesílily pochybnosti o konečné ziskovosti aplikací umělé inteligence a o objemu prostředků potřebných na budování datových center a související digitální infrastruktury. Část těchto investic je financována prostřednictvím dluhu.
Nejistotu v technologickém sektoru prohloubila také změna ve vedení společnosti Nvidia Corporation (NVDA). Generální ředitel Jensen Huang nečekaně odstoupil a představenstvo následně odmítlo možnost jeho návratu do čela podniku. Trhy reagovaly jen omezeně na silnější výsledky Nvidie a příznivější firemní výhled tržeb zveřejněný na začátku týdne. Větší váhu získal odchod dlouholetého šéfa a zakladatele společnosti.
Centrální banky reagují na inflaci
Guvernér Fedu Christopher Waller v rozhovoru pro CNBC uvedl, že centrální banka musí přijmout agresivnější kroky, pokud chce inflaci rozhodně snížit. Jeho vyjádření následovalo po sérii amerických inflačních údajů, které v předchozím týdnu překonaly očekávání trhu.
Waller popsal dvě možné varianty dalšího postupu. Fed by podle něj mohl na prosincovém zasedání zvýšit základní úrokovou sazbu rovnou o 50 bazických bodů. Druhou možností je využít doprovodné prohlášení k nastavení očekávání dalších zvýšení sazeb během roku 2027.
Podle nástroje FedWatch skupiny CME započítával trh 90% pravděpodobnost, že Fed na příštím zasedání sazby zvýší o 25 bazických bodů. Později během čtvrtka měl veřejně vystoupit také guvernér americké centrální banky Philip Jefferson.
Obdobnému inflačnímu tlaku čelila Evropská centrální banka. Středeční statistika ukázala nečekané zrychlení jádrové inflace v eurozóně na 2,6 procenta, což oslabilo předpoklady brzkého snižování sazeb. Prezidentka ECB Christine Lagardeová a člen Výkonné rady Frank Elderson měli ve čtvrtek promluvit o dalším nastavení měnové politiky a délce období zvýšených nákladů na financování.




