Mateřská společnost Googlu Alphabet (GOOGL) má během dvou let investovat přibližně 13 miliard dolarů do výstavby datových center pro umělou inteligenci ve Finsku a Norsku. Severské země přitahují provozovatele stabilními sítěmi, dostupnou elektřinou a již povolenými lokalitami.
Americké sítě narážejí na své limity
Poptávka po výpočetním výkonu pro AI v Evropě i Spojených státech během posledních dvou let soustavně rostla. Podle Mohammeda Bakhashwaina, zakladatele a generálního ředitele společnosti Bitzero Holdings (AIBZ), se však mění především to, ve kterých regionech lze nové kapacity skutečně uvést do provozu.
Ve Spojených státech výstavbu zpomalují protesty místních obyvatel, zdlouhavé povolovací procesy a omezená kapacita přenosových soustav. Energetické společnosti zároveň nestíhají navyšovat výrobu a připojovat nové areály tempem, které odpovídá požadavkům provozovatelů datových center.
Část firem proto rozšiřuje geografické pokrytí. Applied Digital (APLD) nedávno oznámil vstup do Finska, zatímco OpenAI a Anthropic se o severský region zajímají. Crusoe již provozuje infrastrukturu v Norsku a podle Bakhashwaina se v regionu nacházejí také instalace společností OpenAI a CoreWeave (CRWV).
Přesun části nové výstavby neznamená, že by Spojené státy přestaly patřit mezi největší trhy pro výpočetní infrastrukturu. Bakhashwain očekává, že severské země budou během příštích dvou až tří let doplňovat americkou kapacitu, než tamní energetické společnosti rozšíří výrobu a sítě.
Stabilní síť zkracuje cestu k novým serverům
Finsko a Norsko budovaly své energetické soustavy po desetiletí pro relativně malé populace. Finská síť podle Bakhashwaina dosahuje spolehlivosti 99,999 %, zatímco v Norsku pochází zhruba 99 % elektřiny ze zelených zdrojů, především z vodních elektráren.
Finský areál Bitzera leží na západním pobřeží poblíž tří největších jaderných reaktorů v zemi. Norský areál se nachází vedle velké přehrady a přípojného bodu, přes který se do norské sítě rozvádějí gigawatty výkonu. Lokalita zároveň spadá do oblasti s nejnižšími cenami elektřiny v Evropě, uvedl Bakhashwain.
Chladné podnebí přitom není hlavním zdrojem úspor. Zákazníci u vysoce výkonných grafických procesorů zpravidla požadují kapalinové chlazení vedené přímo k čipům, stejně jako v teplejších zemích. Důležitější roli proto hraje cena elektřiny, dostupný výkon a schopnost sítě dodávat energii bez delších výpadků.
Významným faktorem je také postoj místních komunit. Pokud region disponuje přebytkem výroby, nový areál nemusí zvyšovat účty domácností za elektřinu. Právě obavy z růstu cen patří mezi hlavní důvody odporu vůči novým datovým centrům v některých částech USA.
O povolené lokality soupeří kapitál i dodavatelé čipů
Bitzero zahájilo činnost v roce 2021 jako těžař bitcoinu, od počátku však místo pronájmu kapacity nakupovalo vlastní pozemky. U prvního areálu firma zajistila povolení a vybudovala vlastní vysokonapěťové kabely mezi elektrárnou a pozemkem. V současnosti tam provozuje 40 MW výkonu.
V Norsku má společnost licenci k výstavbě a provozu vlastních vedení na úrovni 132 kilovoltů, tedy na druhé nejvyšší napěťové úrovni v zemi. Elektřinu veřejnosti nedodává, licence jí však umožňuje obejít některé poplatky spojené s nižšími úrovněmi distribuční sítě. Také Alphabet se podle dostupných informací u jednoho finského projektu potýkal s průtahy při povolování.
Na třech vlastních lokalitách Bitzero uvádí prostor pro vybudování celkové kapacity až 1,5 GW, bez započtení dalších připravovaných projektů. Mezi koncem roku 2027 a začátkem roku 2028 chce ve Finsku a Norsku dodat 190 až 230 MW hrubé kapacity připravené pro grafické procesory.
Další vývoj závisí také na objemu čipů dodávaných společnostmi Nvidia (NVDA) a Advanced Micro Devices (AMD). Pokud by výroba procesorů rostla rychleji než požadavky provozovatelů AI, současný nedostatek energeticky připravených lokalit by mohl zeslábnout. Projekty plánované až na rok 2028 současně zůstávají vystaveny riziku zpoždění výstavby, připojení nebo povolovacích řízení.




